Suomas galgá leat iehčanas ja jáhkehahtti nákca bajásdoallat rádjedorvvolašvuođas. Cagganáidi mii áidojuvvo nuortarájá ala, lea mearkkašahtti oassi dán návccas. Cagganáidi beavttálmahttá min rádjebearráigeahču dás ja dál. Dat doarju mearkkašahtti láhkai hehttehusdiliid hálddašeami rájá alde. Fysalaš cagganáidi lea geavatlaččat vealtameahttun gaskaoapmin váldojuvvon dahje viiddis lágahis riikii boahtima dilis. Cagganáidi maiddái geahpeda Suoma sorjavašvuođa Ruošša rádjebearráigeahču beaktilvuođas.
Nuortarájá cagganáidefidnu ovdána
Rádjegozáhuslágádus lea álggahan nuortarájá cagganáiddi áiduma. Imatra Pelkolai lea áidojuvvon sullii golmma kilomehtera guhkkosaš pilohttaáidi. Dál lea álggahuvvon čuovvovaš dahjege nu gohčoduvvon PRIO 1 -muttu doaibmabidju, mas cagganáidi áidojuvvo rádjerasttildanbáikkiide lagašguovlluineaset sullii 70 kilomehtera 2024-2025 áigge. Oppalašplána mielde cagganáidi áidojuvvo sullii 200 kilomehtera mátkki 1 300 kilomehtera guhkkosaš nuortarájá ala. Ulbmilin lea fidnet cagganáiddi gárvvisin 2026. Eanaš cagganáiddis boahtá máttanuortarájá ala, mii lea rájáid bearráigeahču deaddočuokkesguovlu. Cagganáiddi ii leat jierpmálaš áidut oppa rájá guhkkodahkii.
Cagganáidi lea áiddis, geainnus áideguoras, jalgejuvvon ráiggis ja teknihkalaš bearráigeahččovuogádagas čohkiidan ollislašvuohta, mii boahtá leat dehálaš rádjebearráigeahču bargoneavvu. Dátge ollislašvuohta ii leat okto čoavddus mange áitagii, muhto lea oassi rájáid bearráigeahču ollislašvuođas. Cagganáidi addá Rádjegozáhuslágádussii lasi reagerenáiggi ja álkidahttá mearrideaddji láhkai hehttehusdiliid hálddašeami, go dat iktá, caggá, goazaha ja stivre olbmuid lihkadeami rájá alde. Geainnuin mii ráhkaduvvo áiddi gurrii, Rádjegozáhuslágádus bastá reageret dáhpáhusaide rájá alde sakka jođánabbot go dál. Eará vuogit rádjebearráigeahču beavttálmahttimii dego bargoveaga ja teknihkalaš goziheami lasiheapmi rádjeguovlluide, eai livčče hálbbit eaige jođánut čovdosat go cagganáidi. Cagganáiddi eallingeardi lea sullii 50 jagi, muhto teknihkalaš gozihanvuogádaga gártet ođasmahttit sullii logi jagi gaskka.
Pilohtta lea dehálaš oassi fidnu ovdáneamis. Dainna leat testen jođiheapmái ja doaibmabidjui válljejuvvon čovdosiid doaibmama, cagganáiddi áiduma gollodási, oktavuohtadoallama ja buhtadusaid máksima eananeaiggádiidda sihke ieš cagganáiddi áiduma. Pilohttamuttu áigge lea ráhkaduvvon maiddái oppa cagganáidefidnui guoski birasčielggadeapmi. Máttanuorta-Suoma EJB-guovddáš dagai birasčielggadeami vuođul mearrádusa, ahte nuortarájá cagganáidái ii heivehuvvo birasváikkuhusaid árvvoštallamis addon lága (252/2017) čuovvu árvvoštallanmeannudeapmi. Čielggadeamis gávnnahuvvon mearkkašahtti birasváikkuhusat váldojuvvojit vuhtii cagganáidefidnus nu, ahte dan váikkuhusaid sáhttet oažžut dohkálaš dássái.
Nuortarájá cagganáiddi pilohta áidun Pelkolas gárvvásmuvai loahppagease 2023 ja dan geavaheamis ja bajásdoallamis čogget vásáhusaid, maid atnet ávkin fidnu maŋit muttuin. Geavahanvásáhusaid lassin guorahallet ee. ealliid láhttema áideguoras. Fidnu piloterenmuttus šaddan eananeaiggátbuhtadusat leat máksojuvvon.
Aiddo leat áidumin Sállá rádjerasttildanbáikki čuozáhatguovllu, mii gárvvásmuvaža 2023 loahpa rádjai. Sállás testejit jeaggeguovllu rasttildeami betoŋgagovddohatgeainnuin ja čievraluotta ráhkademiin jeaggái lebbejuvvon geofierpmi ala. Loahpaid PRIO 1 -muttuid čuozáhatguovlluid háhkamušaid gilvalahttin lea mannamin. Cagganáiddi áidun dain guovlluin lea plánejuvvon álggahuvvot giđđat 2024, dan maŋŋá go áidunmearrádusat leat addon diehtun eananeaiggádiidda ja muorat leat njeidojuvvon cagganáiddi guovllus.
