Suomas galget leat iehčanas ja jáhkehahtti návccat bajásdoallat iežas rádjedorvvolašvuođa. Cagganáidi mii ceggejuvvo nuortarájá ala, lea mearkkašahtti oassi dáid návccaid. Cagganáidi beavttálmahttá Suoma rádjebearráigeahču dálá áigge. Dat doarju mearkkašahtti láhkai hehttehusdiliid hálddašeami rájá alde. Fysalaš cagganáidi lea geavatlaččat vealtameahttun gaskaoapmin váldojuvvon dahje viiddis lágahis riikiiboahtima dilis. Cagganáidi maiddái geahpeda Suoma sorjavašvuođa Ruošša rádjebearráigeahču beaktilvuođas.
Nuortarájá cagganáidefidnu ovdána
Fidnu manná ovddos viiddis huksenmuttus ja ođđa čuozáhat- dahjege áidunguovlluid álggahit ain. Fidnoguovllu eananeaiggádat leat gullojuvvon ja sidjiide leat addojuvvon huksenmearrádusat, maiguin lotnut geavahanvuoigatvuođa cagganáideguvlui. Cagganáideguovllus leat čuohppan muoraid sullii 190 kilomehtera mátkkis. Cagganáiddi huksen lea mannamin 27 áidunguovllus Virolahti rájes gitta Rádje-Jovsseha rádjai. Vuosttas áidunguovlluid vuostáiváldin- ja bajásdoallanválmmasteamit leat jođus.
Oppalašplána mielde cagganáidi huksejuvvo sullii 200 kilomehtera mátkái Suoma nuortarájá ala, man guhkkodat lea 1 300 kilomehtera. Mihttomearrin lea oažžut oppa cagganáiddi gárvvisin 2026. Váldooassi eastagis boahtá leat máttanuortarájá alde, mii lea rájáid bearráigeahču deaddočuokkesguovlu. Oppa rájá guhkkodahkii eastaga ii leat jierbmi hukset.
Cagganáiddi ollisvuhtii gullet áidi, luodda dan guoras, gárssahat ja teknihkalaš gohcinvuogádat. Das šaddá dehálaš rádjebearráigeahču bargoneavvu. Dátge ollisvuohta ii leat okto čoavddus mange áitagii, muhto lea oassi rájáid bearráigeahču ollisvuođas. Cagganáidi addá Rádjegozáhuslágádussii lasi reagerenáiggi ja álkidahttá mearrideaddji láhkai hehttehusdiliid hálddašeami, go dat iktá, caggá, goazaha ja stivre olbmuid lihkadeami rájá alde. Luottain mii ráhkaduvvo áidegurrii, Rádjegozáhuslágádus bastá reageret dáhpáhusaide rájá alde sakka jođánabbot go dál. Eará vuogit rádjebearráigeahču beavttálmahttimii dego bargoveaga ja teknihkalaš gohcima lasiheapmi rádjeguovlluide eai livčče hálbbit eaige jođánut čovdosat go cagganáidi. Cagganáiddi eallingeardi lea sullii 50 jagi, muhto teknihkalaš gohcinvuogádaga gártet ođasmahttit sullii logi jagi gaskkaid.
Áidefierpmis šaddá mehter beale alit (3,5 m) ja cagganárvvu lasiheami dihte deahttásut, go mii álgoálggus plánejuvvui. Áiddi, verráhiid ja biikastreaŋgasylindarcakkiid giddehusat ja ráhkadusat leat buoriduvvon. Njuoska eatnamiidda huksejuvvo govddohatluodda, man sajálduhttinvuohki lea maiddái rievdaduvvon. Cagganáidi huksejuvvo rádjegárssahahkii riikarájá oktavuhtii. Teknihkalaš gohcima čovdosat ovdánahttojuvvojit nu, ahte dat doibmet ain buorebut.
Cagganáidefidnus lea ráhkaduvvon birasčielggadeapmi. Máttanuorta-Suoma EJB-guovddáš dagai birasčielggadeami vuođul mearrádusa, ahte nuortarájá cagganáidái ii heivehuvvo birasváikkuhusaid árvvoštallamis addon lága (252/2017) čuovvu árvvoštallanmeannudeapmi. Čielggadeamis ovdanboahtán mearkkašahtti birasváikkuhusat váldojuvvojit vuhtii cagganáidefidnus nu, ahte dan váikkuhusat fitnašuvvet dohkálaš dássái. Geavahanvásáhusaid lassin čuvvot ee. ealliid láhttema áideguoras.
Riikabeaivvit dohkkehedje njukčamánus 2025 ráđđehusa árvalusa rádjegozáhuslága (578/2005) rievdadeamis ja láhkarievdadus bođii fápmui 1.5.2025. Láhkarievdadusain Nuortarájá cagganáidefidnu buhtadusgažaldagaid čoavdá Eanamihtidanlágádus giddes opmodaga ja earenoamáš vuoigatvuođaid lotnumis addon lága (603/1977) mielde. Ulbmilin lea atnit ávkin nana máhtu ja vásáhusa eanaeaiggátbuhtadusain. Eanaeaiggátvuođat seilot ovddeš ládje, go Rádjegozáhus lea ožžon geavahanvuoigatvuođa cagganáideguvlui.
Siidu lea oažžumis maiddái nuortalašgillii: Nuõrttraaj cõggâmčuâll