Riikkarájás rájáid goziheami ollašuhttet patrulleremiin árbevirolaččat vácci dahje čuoigga ja maiddái várdámiin rájá alde ja dan lahkosis. Patrulleremis atnet ávkin maiddái Fáktagirdinossodaga (Vartiolentolaivue) helikopteriid ja girdinmašiinnaid ja lassin meahccefievrruid, mohtorgielkkáid ja -fatnasiid. Goziheamis atnet ávkin luottaid iktimii skuvlejuvvon rádjebeatnagiid. Lassin geavahuvvojit teknihkalaš gozihanvuogádagat.
Mearrarájás goziheami vuođđun leat mearragozáhusstašuvnnat oktan ráđár- ja govvenapparáhtavuogádagaiguin. Dán giddes goziheami dievasmahttet fáktendámppaiguin ja fatnasiiguin patrulleremiin. Mearrarájáinge Fáktagirdinossodaga áibmoskiippat patrullerejit jeavddalaččat.
Rádjegozáhuslágádusa válmmašvuođajoavkkut
Rádjegozáhuslágádussii vuođđuduvvui jagi 1992 álggus riikkaviidosaš válmmašvuođaossodat ráhkkanit Sovjetlihtu gopmáneami dagahan áitagiidda. Doaimmat leat rievdan vuođđudeami maŋŋá mearkkašahtti láhkai ja dán áigge Rádjegozáhuslágádusa válmmašvuođajoavkkut doibmet máttanuorti-Suoma rádjegozáhusas ja lassin Suomenlahti mearragozáhusas.
Válmmašvuođajoavkkut leat rustejuvvon ja dat leat ráhkkanan doaibmat Rádjegozáhuslágádusa eanemus gáibideaddji rádjedorvvolašvuođabargguin olles riikkas. Dasa lassin joavkkut leat dárbbu mielde ráhkkanan doarjut bolesa siskkáldas dorvvolašvuođa erenomášdiliin. Válmmašvuođajoavkkut doibmet buot diliin báikkálaš giedde- dahje dillijođiheami vuollásažžan.
Válmmašvuođajoavkkuide ohcaluvvo eaktodáhtolaččat. Vuođđokurssa beassangáibádussan leat rádjefávtta vuođđoskuvlejupmi, buorit fysalaš álššat, buorit návccat gierdat streassa ja ovttasbargonávccat.
