Rádjamusea lea riikkaviidosaš Rádjagozáhuslágádusa historjjás muitalan musea. Leat vudjon doibmii eatnamis ja áimmus: musea vurke ja čájeha Rádjagozáhuslágádusa eanarájáid bearráigehččui laktásan historjjá, girdin- ja gádjundoaimma historjjá ja sođiid áigge rádjajoavkkuid historjjá. Rádjamusea čájáhuslanjat leat riikkarájá guoras Imatras, Immola garnisovdnaguovllus.
Rádjamusea álggahii Rádjagozáhuslágádusa siskkáldas oahpahusmusean jagi 1989, muhto dan geasuheaddjivuohta fuomášuvvui johtilit leat nu stuoris, ahte musea gánnehii rahpat stuorra álbmogii. Rádjamusea čájáhus lea rabas gesiid ja muđuid diŋgojumi mielde.
Suoma rájáid dorvvasteapmi lea seilon Rádjagozáhuslágádusa ađadoaibma álggu rájes, muhto historjjá mielde dan doaibma lea rievdan ja ovdánan olu. Rádjamusea muitala máŋggabealagiid organisašuvnna sierra muttuin ja doaimmaid badjel čuođi jagi áigge.
Rádjagozáhuslágádusa mearalaš doaimmaide vudjon Kotka Mearraguovddáš Vellamos lean Mearragozáhusmusea, mas leat ovdan maiddái Rádjagozáhuslágádusa girdinfievrrut.
Vuolgge rádjebearráigeahččiid fárrui Immolas
Imatra Immola historjjálaš garnisovdnaguovllus lean Rádjemusea lea ođasmuvvan. Ođđa vuođđočájáhus Suoma suodjaleaddjit - Rádjegozáhuslágádus rádjedorvvolašvuođa guovddážis ovdal ja dál leahkkasa álbmogii maŋŋebárgga 11. geassemánu 2024. Čájáhus lea rabas geasi áigge 3. borgemánu rádjai ja sotnabeaivve 11. borgemánu.
Čájáhus ovdána kronologalaččat Suoma iehčanasvuođa álgojagiin dálá Nato-Suoma áigái. Čájáhusa guovddážis leat rádjebearráigeahččiid iežas vásáhusat sierra áigodagain. Čájáhusas boahtá ovdan, mo rádjedorvvolašvuođabarggu leat dahkan, mat leamašan guđege áigge áitagat ja mo daidda leat figgan vástidit.
Rádjemusea muitala Rádjegozáhuslágádusas dorvvolašvuođavirgeoapmahažžan. Makkár diliin dat vuođđuduvvui ja mo otná dillái leat beassan.
Ođđa rádjemusea muitala buot dáid áššiin modeardna vugiin otnábeaivve čájáhusteknihka ávkkástallamiin. Ovdan buktet materiála ja sisdoaluid Rádjegozáhuslágádusa historjjás, maid ovdal eai leat buktá ovdan álbmogii. Dakkárat leat earret eará galbma soađi njuikejeaddji- ja spionáradáhpáhusat nuortarájás. Museagalledeaddjiide lea olu oaidninláhkái, muhto maiddái doaimmat: galledeaddji beassá ovdamearkan iskat, mo pássadárkkisteapmi lihkostuvvá.
Bures boahtin Suoma eanemus modeardna virgeoapmahašmuseai!
Rádjemusea ovdanbuktin – Rádjemusea doaibma ja ulbmil (suomagillii).
