Birasvahágiid duostun mearraguovlluin

Birasvahágiid duostun meara alde vuođđuduvvá gollobeaktilis máŋggadoaimmafatnasiidda. Ovdamearkka dihtii Rádjagozáhuslágádusa fáktadámppat leat dákkáraš máŋggadoaimmafatnasat. Fatnasiin lea iežas juohkebeaivválaš bargu, man lassin dain lea nákca álgit johtilit oljoduostumii. Fatnasat leat bissovaččat rustejuvvon oljoduostumii dárbbašuvvon rusttegiiguin.

Suoma dáláš oljo- ja fanaskemikálavahágiid duostunválmmašvuohta lea buorre, muhto ii doarvái. Mii háhpohallat dili, mas mis livččii nákca ovttas ránnjáriikkaiguin duostut Suomaluovttas 30 000 tonna, Suolodatmearas ja Davvemearrabađas 5 000 tonna sturrosaš oljovahága. Logut vuođđuduvvet dáin mearraguovlluin johtaleaddji dáŋkafatnasiid sturrodagaide.

Beaktilis duostundoaimmat gáibidit buorre stivrenválmmašvuođa. Birasvahágiid duostunbarggut, mat leat Rádjagozáhuslágádusa ovddasvástádussan, stivrejuvvojit Suomaluovtta mearragozáhusa ja Oarje-Suoma mearragozáhusa stivrenguovddážiin. Maiddái mearragádjunbargguid stivrejit seamma guovddážiin.

Aitosaš duostundoaimmaid lassin mii fuolahit maiddái viidásut našuvnnalaš duostunnávcca bajásdoallamis. Geavatlaččat dát oaivvilda dan, ahte mii ovddidit duostunválmmašvuođa vástidit Nuortameara earenoamášdiliid, riskkaid, ja nuppástusaid mat dáhpáhuvvet mearrajohtalusas. Mii deavdit Suoma guoskevaš riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid. Lihkohisvuođaide ráhkkaneami lassin mii dahkat maiddái juohke beaivve barggu birasvahágiid eastadeapmin ovddalgihtii.

Mearalaš birasvahágiid duostumii oassálastet máŋggat eará doaibmit. Guđege duostundoaimmaide oassálastán virgeoapmahaččaid mearri molsašuddá lihkohisvuođa sajádaga ja viidodaga mielde.

Mearalaš oljo- ja kemikálavahágiid duostuma oppalaš stivren, čuovvun ja ovddideapmi gullet sisáššiidministeriijai. Geavatlaččat Rádjagozáhuslágádus fuolaha dárbbašlaš duostunválmmašvuođa skáhppomis ja bajásdoallamis, sihke suorggi ámmátlaš joatkka- ja dievasmahttinskuvlejumis.

Jos birasvahát dáhpáhuvvá ábi alde Suoma ekonomalaš avádagas dahje guovločáziin, Rádjagozáhuslágádus vástida duostuma stivremis. Juos vahát dáhpáhuvvá lagabus gátti, dahje lea vuolgán ráhkadusas mii lea gáttis, gádjunlágádus lea ovddasvástádusas stivremis. Stivrenovddasvástádusa rájás lea sohppojuvvon dárkileappot mearragozáhusaid ja guovlluguovdasaš gádjunlágádusaid oktasaš plánain.

Ålándda áhpeguovllus birasvahágiid dustemis vástida Rádjegozáhuslágádus ja siskelis mearraguovlluin Ålándda eanagottehálddahus. Geavatlaččat vástoguovllu rádján doaibmá johtalusguovlu II, man olggobealde dustema ovddasvástádus lea Rádjegozáhuslágádusas. Vuogádat leat oktilaš nannán-Suoma ovddasvástádusaiguin.

Earát birasvahágiid duostumii oassálastán doaibmit leat ovdamearkka dihtii Bealuštanfámut, Suoma birasguovddáš, Johtolat- ja gulahallanministeriija Traficom, Meahciráđđehus, EBI-guovddážat, ja priváhta fitnodagat, maiguin Rádjagozáhuslágádus lea dahkan bálvalansoahpamuša. Lassin eaktodáhtolaš doaibmiin lea dehálaš rolla. Viiddis oljo- ja fanaskemikálavahága duostun gáibida maiddái riikkaidgaskasaš ovttasbarggu. Ovttasbarggus lea sohppojuvvon riikkaidgaskasaš soahpamušaiguin.

Birasvahágis gillán guovlu sáhttá gáibidit guhkesáigásaš ovddežiindikšundoaimmaid. Gielddat stivrejit dán maŋŋeduostuma. EBI-guovddáš stivre ja heiveha oktii maŋŋeduostunbargguid, juos doaibman ollá máŋgga gieldda guvlui.